Jeden z hlavních důvodů, proč zákazníci vrací oblečení, není špatná kvalita, ale špatná velikost – a často za to může tabulka, která nabízí jen evropské číslování bez centimetrů. Interní data menšího e-shopu naznačují, že při absenci metrického vodítka končí až třicet pět procent košíků s nesprávnou volbou. Z návěští „EU 36″ totiž neplyne, že sedne. Plyne z toho jen, že někdo jednou rozhodl, co znamená šestatřicítka – a nikdo jiný to dodržovat nemusí.

Evropská šestatřicítka není univerzální měna

Značky interpretují EU štítky volně: jedna šestatřicítka měří na pase sedmdesát dva centimetrů, druhá šedesát osm. Shopify ve svém průvodci velikostními tabulkami přímo doporučuje uvádět tělesné míry a návod, jak měřit – teprve pak má smysl přiřadit písmeno nebo číslo. Bez metrů zůstává „sedí jak má“ jen prázdnou frází, protože nikdo neví, co přesně má sedět.

Centimetry plus výška modelky snižují vratky o šest procent

SizeFlags ve své analýze ukazuje, že správně navržený size-advice dokáže snížit vratky kvůli velikosti zhruba o tři až sedm procent. Klíčem je propojit obvod hrudníku, pasu nebo boků s výškou modelky na fotografii a přidat poznámku o střihu. Stačí věta „Modelka měří sto sedmdesát pět, nosí velikost M“ a zákazník získá reálnou kotvu místo abstraktního čísla.

Fit notes doplňují to, co tabulka neřekne

Technické míry nepopíšou, jestli mikina padne volně nebo přiléhavě. Proto e-shopy doplňují krátkou poznámku o střihu – „běží větší, volte o číslo níž“ nebo „slim fit podle tabulky“. Tato drobnost funguje jako pojistka proti nejistotě a zároveň snižuje tlak na zákaznickou podporu, která by jinak opakovala stejné vysvětlení stokrát denně.

Když na produktové stránce chybí centimetry a zůstane jen samotné evropské číslo, e-shop vlastně dobrovolně otevírá dveře nákladné vratce. Metr a poznámka o střihu stojí pět minut práce – a ušetří logistiku, která jinak obsluhuje nekonečný kolotoč vrácených balíků.