Antiperspirant patří na úplně suchou kůži večer před spaním, ne do koupelny po ranní sprše. Americká dermatologická akademie AAD radí nechat ho zaschnout, protože na suché kůži je menší riziko podráždění; nanesený na vlhkou pokožku naopak snadno štípe.

Antiperspirant dočasně ucpává potní žlázy, deodorant řeší jen pach

Rozdíl mezi antiperspirantem a deodorantem spočívá v tom, co každý dělá: antiperspirant obsahuje látky (obvykle hliníkové soli), které dočasně uzavřou vývodní kanálky potních žláz a sníží pocení, zatímco deodorant pach maskuje nebo zabíjí bakterie, ale proti vlhkosti nepomůže. Podle americké dermatologické akademie AAD je základem suchá kůže: antiperspirant nanášejte večer po osprchování a dokonalém osušení, nechte ho úplně zaschnout a teprve pak jděte spát. Ráno se klidně osprchujte a na vůni použijte deodorant.

Při nadměrném pocení stačí po zvládnutí jednou až dvakrát týdně

Kdo řeší nadměrné pocení, aplikuje antiperspirant každý večer, dokud se pocení nezvládne, což se obvykle podaří během několika týdnů. Jakmile se situace uklidní, podle AAD stačí udržovací režim jednou až dvakrát týdně. Když vás přesto podráždí, zkuste prodloužit odstupy mezi nanesením, zvolte gelovou variantu nebo se ujistěte, že kůže je opravdu úplně suchá. Volně prodejné přípravky pomáhají jen na mírné pocení.

Výzkum souvislost hliníku s Alzheimerovou nemocí ani s rakovinou prsu jasně neprokázal

Hliníkové soli v antiperspirantech vyvolávají obavy, ale Alzheimerova asociace uvádí, že výzkum souvislost s Alzheimerovou nemocí nepotvrdil. Americká společnost pro rakovinu ACS podobně nenachází jasnou souvislost mezi hliníkem v antiperspirantech a rakovinou prsu. To neznamená absolutní jistotu, ale dostupná data zatím jasný důkaz nepřinášejí. Kdo se potí opravdu hodně a volně prodejný přípravek mu nestačí, udělá nejlíp, když místo dalších pokusů zajde za dermatologem.