Z šedesáti stupňů ještě neplyne, že prádlo bude čisté. Plyne z toho jen to, že hedvábná blůza ztratí lesk, srazí se a změní se v matný hadr. Mezinárodní norma ISO 3758 jasně definuje, že číslo ve vaničce na etiketě znamená nejvyšší povolenou teplotu praní ve stupních Celsia. Hedvábí obvykle nese označení třicet stupňů nebo ruční praní – nikoliv šedesát. Kdo přesto volí program na bavlnu, přijde o půvabný lesk i o původní velikost kusu.

Vanička ukazuje maximum, ne doporučení

Symbol vaničky s číslem není návod, jak prát nejlépe, ale horní hranice, kterou materiál unese. Hedvábí patří mezi bílkoviny citlivé na vysokou teplotu; nad třicet stupňů proteiny koagulují a vlákna ztrácejí pružnost. V jednom domě se blůza po šedesátistupňovém cyklu scvrkla o dvě konfekční velikosti a povrch připomínal spíš polyesterovou imitaci než přírodní textilii. Mezinárodní systém GINETEX proto u hedvábí standardně předepisuje třicet stupňů nebo ruční praní s neutrálním pracím prostředkem.

Žehlicí bodky nesouvisejí s pracím programem

Teplota žehličky – obvykle značená jednou, dvěma nebo třemi tečkami – se týká až finální údržby suchého kusu. Nemá vliv na to, jakou vodu nalijete do pračky. Hedvábí snese většinou jen jednu bodku, tedy sto deset stupňů, ale ve vaničce stále stojí třicet. Míchat obě škály dohromady je jako nastavit mycí program podle toho, na kolik se dá otevřít okno v koupelně.

Kdo chce z hedvábí vyprat opravdu vše, skončí s kusem textilie, který funguje maximálně jako hadr na okna. Vanička má svou logiku a šedesát stupňů do ní u přírodního hedvábí prostě nepatří.